Poděbrady, kostel Povýšení svatého Kříže

Gotický kostel byl postaven ve 14. století na místě dřevěného kostelíka s hřbitovem. O čtyři století později byl hřbitov zrušen. Kostel prošel až do dnešních dnů dvěma většími přestavbami v 16. a 19. století a některými úpravami. Pozdně gotickou trojlodní přestavbu provedl italský renesanční stavitel Giovanni Battista Aostalli de Salla v desetiletí 1552-1562. Tento stavitel podílející se mj. s Ulricem Aostallim na stavbě zámku v Litomyšli, prováděl v Poděbradech také renesanční přestavbu zámku. Poděbradský kostel se stal po jeho smrti 31. 7. 1575 místem jeho posledního odpočinku.

Náhrobek, který jej zobrazuje klečícího před křížem při modlitbě, je zasazen do zdi v pravé lodi. Poblíž se nachází dřevěná deska s latinským opisem náhrobního kamene první manželky krále Jiřího z Poděbrad paní Kunhuty ze Šternberka, zde pochované, o níž bylo napsáno: „Byla jest chudých máti a milovala vše dobré“.

V r. 1689 byla přistavena barokní kaple Panny Marie Bolestné a na jejím oltáři je reliéf znázorňující Povýšení sv. Kříže.

Vzorem pro vytvoření hlavního pozdně barokního oltáře tepaného z postříbřené mědi z 70. let 18.století byl mariánský poutní oltář v rakouském Mariazell. Tato jeho kopie byla do zdejšího kostela přenesena ze zrušené kaple v Nových Mlýnech nedaleko Poděbrad (v r. 1783). Renesanční olověná křtitelnice na levé straně vpředu pochází z r. 1563, renesanční původ má také kostelní kůr na třech arkádách. Barokní kazatelna je z r. 1725, zpovědnice z r. 1730. Kostelní okna mají figurální výzdobu (světci a čeští patroni), která pochází z konce 19. a první třetiny 20.století. Původní gotická okna zůstala zčásti zachována v presbytáři.

Vpředu vpravo je socha Čeňka Vosmíka Srdce Páně (postava Krista, z r.1933). Dva rozměrné barokní obrazy Ukřižování Krista a Svatá Rozálie z 18.století jsou díly českých malířů a to z okruhu Brandlova a dále Matěje Škréty.

Věž kostela byla postavena v r. 1818 a je v ní zavěšen zvon Vojtěch (z r. 1759). Další přístavby jsou z r. 1863 (sakristie,oratoř akaple sv.Cyrila a Metoděje). Na konci 19. století byly na kostele provedeny novogotické úpravy stěn a oken.

FARNOSTI

PODĚBRADY - LIBICE NAD CIDLINOU - VRBICE - KOVANICE - ŽEHUŇ - KOSTELNÍ LHOTA

Historie poděbradského proboštství

5.února 1886 papež Lev XIII. povýšil poděbradské děkanství na proboštství. Tato skutečnost byla umožněna hned několika mimořádně příznivými okolnostmi.

U zrodu myšlenky stáli tehdejší starosta Josef Hellich, správce poděbradského panství Leopold Doležal a především tehdejší poděbradský děkan ThDr.Leopold Kotrbelec (1815-1889), vzdělaný muž, těšící se všeobecnému uznání jako oblíbený duchovní i nadaný organizátor. Do Poděbrad přišel v roce 1867 z Jičína, kde vyučoval na gymnáziu dějepis, zeměpis a filosofickou propedeutiku. Jeho úspěšné zdejší působení v následujících letech nalezlo výraz mimo jiné i v rozsáhlých opravách poděbradského chrámu.

Patronátní právo k poděbradskému beneficiu náleželo majitelům poděbradského panství, v té době zastupovaným knížetem Filipem Arnoštem z Hohenlohe-Schilingfürstu, známým dobrodincem města nejen z dob vzniku lázní. Ten vzal záměr děkana Kotrbelce za svůj a hned se také ujal jeho praktické realizace.

Žádost ke Svatému stolci o povýšení poděbradského děkanství na proboštství byla datována 30.listopadu 1885. Její brzké kladné vyřízení podpořilo souhlasné stanovisko královéhradeckého biskupa Josefa Jana Haise a zejména osobní zákrok strýce knížete Filipa Arnošta, kardinála Hohenlohe.

V žádosti byly užity také poměrně pádné historické argumenty poukazující na fakt, že tři Kotrbelcovi předchůdci na postu poděbradského děkana byli už v průběhu 18.století titulárními probošty chrámu Panny Marie v Siklosi v Dolních Uhrách.

Po vydání příslušného papežského breve (=stručné úřední písemnosti) dne 5.února 1886 a jeho veřejném publikování v ordinariátním listu královéhradecké diecéze (17.2.1886) mohlo dojít ke slavnostnímu uvedení nově ustanoveného probošta do úřadu. Instalace se konala 25.března téhož roku za účasti královéhradeckého biskupa Haise, kanovníků katedrální kapituly a dalších církevních i světských hodnostářů.

Papežské breve přiznalo poděbradským proboštům na svou dobu významné privilegium – právo užívat pontifikálie (=bohoslužebná roucha a předměty vyhrazené k užívání biskupům). Proto byly záhy opraveny starší pontifikálie, uchovávané v poděbradském kostele       a pořízeny nové. Probošt Kotrbelec jich mohl několikrát využít i při církevních slavnostech mimo obvod poděbradské farnosti, např. ve svém rodišti Táboře.


Nejviditelněji však prokázanou poctu připomínají dodnes všem poděbradským i návštěvníkům města dva kamenné reliéfy se znakem proboštství, zhotovené sochařem Bohuslavem Schnirchem a zasazené nad portály vstupních dveří kostela a fary.

Poděbradský farní obvod

Kostel Nanebevzetí Panny Marie | Havířský kostelík

Kostel Nanebevzetí Panny Marie | Havířský kostelík

V roce 1496 bylo v Poděbradech popraveno 10 vůdců povstání kutnohorských havířů. Na místě tragické události byl později postaven kostelík...

Grab Your Free Ebook

Enter your details below to get instant access to [enter lead magnet name here]

We process your personal data as stated in our Privacy Policy. You may withdraw your consent at any time by clicking the unsubscribe link at the bottom of any of our emails.

Close