Proč vůbec chtít nějaký „plán čtení Písma“? Bibli lze samozřejmě číst různými způsoby – a ideální je ta metoda, která mě nejvíce obohacuje. Určit si k četbě pravidelný čas je dobré předsevzetí. Zkušenost však ukazuje, že je velmi těžké nalézt způsob, jak „přečíst“ celou Bibli a jak v tomto úmyslu vytrvat.
Výhoda plánu spočívá právě v tom, že nás donutí k věrnosti a k vytrvalosti. Lépe řečeno – je to dobrá pomůcka, která může motivovat k soustavné četbě Písma „dotažené až do konce“, k četbě Písma vedené nikoli „náhodou a namátkou“, ale podle určitých hledisek, umožňujících plastičtější a ucelenější pohled na biblické poselství. Tento celoroční plán usnadní přečíst celou Bibli za rok, a to včetně deuterokanonických knih. Plán četby je uspořádán s ohledem na tato hlediska: chronologické, exegetické a pastorační.
Na každý den připadají dvě čtení. V levém sloupci plánu máme starozákonní knihy řazené chronologicky (a to podle obsahu, nikoli podle doby vzniku) a zároveň exegeticky: starozákonní knihy čteme na základě Nového zákona.
Druhá čtení chronologickou posloupnost zachovávají tehdy, když ve vztahu s prvním čtením mohou zaznít plastičtěji (jedná se o četbu proroků na pozadí knih historických). Starozákonní čtení v levém sloupci střídá četba Nového zákona, v jehož světle se díváme na Starý zákon.
Tak např. po Genesis následuje Markovo evangelium, které tvoří jádro a počátek novozákonní zvěsti.
Následuje list Židům, který nám očima Nového zákona přibližuje význam starozákonních liturgických pravidel obsažených v Levitiku.
Skutky apoštolů předkládají dějiny lidu novozákonního, navazující však na dějiny lidu starozákonního.
List Galaťanům ukazuje základ křesťanského života – víru. Za ní pak mají plynout skutky, jak podtrhuje následující Deuteronomium.
Rozpis se snaží nabídnout „rozmanitost“, která by narušila dlouhé pasáže knih historických. A proto jsou starozákonní knihy v prvním sloupci prokládány novozákonními spisy. V druhém sloupci se po částech čtou knihy mudroslovné a žalmy, opět střídány novozákonními spisy a proroky. Bezprostředně za sebou jsou naopak uváděny listy napsané stejnému adresátovi, aby vynikla jejich obsahová podobnost.
Z praktických důvodů je každý sedmý den četby vyhrazen času na reflexi a na závěr měsíce je ponecháno několik dnů „volna“. Ať už k hlubšímu zamyšlení nad dosud přečteným, nebo třeba k dohnání skluzu, který by jinak mohl odradit od dalšího čtení.
Ačkoli je plán rozepsán na konkrétní dny v roce, je možné s četbou začít kdykoli. Stejně tak lze číst první rok jen levý sloupec rozpisu a následující rok pravý.
Přáním autora a cílem tohoto plánu je, aby se Boží slovo opravdu stalo naším každodenním pokrmem. Plán čtení najdete ZDE.
Angelo Scarano – autor
Angelo Scarano (1971), katolický kněz a biblista. Teologii studoval v Praze a biblistiku na Papežském biblickém institutu v Římě. Působí v pražské arcidiecézi a vyučuje na KTF Univerzity Karlovy v Praze.
Pro farní obvod Poděbrady uveřejňujeme tyto texty s laskavým svolením autora.
Probošt – duchovní správce farnosti
„Poznali lásku, kterou k nám Bůh má, a uvěřili jsme jí“
(1 Jan 4,16)